Aktuality

27. leden 2017

K obnově funkčního stavu stávajících ploch a prvků veřejné zeleně na ulici Řezáčova v městské části Brno-Komín uvádíme následující upřesnění akce

Sdělení spoluautorky projektu Ing. Radmily Kiszové

Dle dostupných informací byla zeleň na ul. Řezáčova v Brně, m.č. Komín založena před cca 30-35 lety. Jedná se o sídlištní  zeleň a meziblokovou. Hlavními druhy, které jsou  zde ze stromů vysázeny jsou : z listnáčů hlavně - Acer negundo,  Betula verrucosa, Quercus robur, Tiliacordata, podél komunikace Prunus serrulata, Kiku Sidare Sakura´a další. Z jehličnanůzde převládaly Pinus nigra, Pinus sylvestris, Pseudotsuga menziesii,. V prostorách mezi jednotlivými domy byly vysazeny některé dřeviny nevhodné prostorově do těchto podmínek, a to hlavně javor jasanolistý, douglaska, bříza aj.  Vedle domů byly provedeny  zahuštěné skupiny černé borovice. U těchto měla být po ca 5-10 letech po výsadbě provedena pěstební probírka. Vzhledem k tomu, že se jedná o dřevinu vyžadující ke svému zdárnému vývinu světlo, což se uvnitř těchto skupin dřevinám nedostávalo, došlo k prosychání větví do výšky cca 5-8 m, některé dřeviny byly úplně suché, došlo k vyvětvení a ztrátě estetické hodnoty a vitalitě rostlin. Proto byl proveden výběr nejkvalitnějších jedinců s možností dalšího vývoje a navržena dosadba nových dřevin. Suché větve a silně proschlé dřeviny se staly nebezpečnými hlavně pro hrající si děti. Uvolněním perspektivních jedinců došlo k prosvětlení cílových dřevin s možností jejich vývinu a hlavně u listnatých dřevin k dalšímu obrůstání.  Vzhledem k tomu, že v průběhu 30-35 let nebyla prováděna v těchto zahuštěných skupinách žádná údržba, došlo k tomu, že  kmeny byly vytáhlé, koruny řídké. Výsadba byla provedena bez ohledu na stávající husté inženýrské sítě a často v těsné blízkosti domů.

Rovněž javor jasanolistý, který byl hojně vysazován mezi bloky jednotlivých domů, se stal svým rozložitým růstem pro dané podmínky nevhodný. Zastiňoval okna hlavně bytů v nižších podlažích a křehkostí rozložitých větví nebezpečný jejich vylomením.

Co se týče keřových skupin, v době výsadby měly dostatek oslunění. Postupně s růstem stromů se rozšiřovalo jejich zastínění. S ohledem na minimální a neodbornou údržbu skupiny keřů byly vytáhlé, přestárlé, bez další perspektivy. Dotčená plocha byla ze severní strany od polí pohledově uzavřena zahuštěnou výsadbou převážně  Betula verrucosa, Pinus nigra a sylvestris, Picea omorika. I zde nezbytně nutný zásah do zeleně, neboť jednotlivé druhy byly vysázeny v řadách ve vzdálenosti cca 1-2 m od sebe. Zde hlavně smrk pančičův, který potřebuje k vývinu dostatek světla, byl vysazen ve střední části porostu, což zapříčinilo stav, kdy jednotlivé dřeviny byly silně proschlé, některé suché, stejně tak i černé borovice uvnitř výsadby. Zde bylo nutno provést odborný zásah v odstranění suchých a proschlých dřevin a prosvětlení cílových dřevin.

V porostu za dětským hřištěm nebyla prováděna během doby růstu žádná údržba, došlo zde k proschnutí dřevin, jejich zakřivení a dokonce i ke zlomení některých jedinců. Tato část byla značně zaplevelená a s ohledem na stav dřevin se stala nebezpečná pro možný výskyt dětí.    

Při návrhu kácení bylo u všech dřevin provedeno detailní odborné sadovnické vyhodnocení, bylo rovněž přihlédnuto k žádostem jednotlivých občanů k prosvětlení meziblokových prostor, k uvolnění severních stěn pro omezení výskytu plísní a hub na nově upravených fasádách.  

 

Pro komplexní zhodnocení bylo  vycházeno z požadavků arboristických (tedy takových, kdy se zaměřujeme na dřevinu jako jedince a na bezpečnost v jeho okolí), ale rovněž bylo  přihlédnuto také k dalším aspektům, které problematiku dřevin v sídlištní zeleni, tj. dřevin rostoucích mimo les doprovází. Je to stránka estetická a v neposlední řadě stránka biologická, která si všímá třeba také „oživení“ dřevin hmyzem, ptáky a netopýry. Dalším tématem byly  i požadavky na celkovou kompozici porostu.

Zeleň v sídlišti na ul. Řezáčova je využívána jak zdejšími obyvateli,  hrají si zde děti, a to nejen bydlící v sídlištní zástavbě, ale s ohledem na atraktivitu místa a klidné prostředí, i děti z mateřské školky a školy. S ohledem na stávající stav zeleně bylo tudíž  nutno provést obnovu funkčního stavu zeleně. Tato spočívá ve vytipování zeleně, která spočívá v ponechání perspektivních jedinců a skupin a odstranění nemocných, poškozených a zdraví ohrožujících dřevin. Bylo zde velmi pečlivě zvažováno, které dřeviny zůstanou nadále na svém stanovišti, a které budou nahrazeny novou zelení.

S ohledem na skutečnost, že stávající dřeviny jsou na stanovišti převážně již cca 30-35 let a za tu dobu došlo k navázání hmyzu na konkrétní druhy dřevin, je zde počítáno i s touto skutečností (hmyz vázaný svým vývojem na dřeviny se nazývá arborikolní). Byla provedena prohlídka a průzkum stávající zeleně s cílem zjistit výskyt hmyzu na stromech vytipovaných ke kácení, výskyt ptáků a savců. Proto některá torza stromů zůstanou  na místě, část mrtvého dřeva bude vystavena slunci.

Aby se zamezilo odnášení dřeva z lokality místními lidmi, v prostoru bokem za dřevinami je počítáno s umístěním na dobře viditelné místo informační tabule, nebo panel zdůrazňující úlohu mrtvého dřeva. Na panelu budou fotografie atraktivních druhů brouků i jiných živočichů vázaných na mrtvé dřevo, které by lidem pomohly pochopit, že mrtvé dřevo není jen materiál na spálení, ale je plné života. V blízkosti tabule bude vytvořeno broukovitě. Je to skupina kmenů, špalků či velkých větví částečně zakopaných v zemi. Hodí se na něj zejména dřevo tvrdých listnáčů, ideálně dubu, na který je v přírodě vázáno velké množství ohrožených druhů hmyzu. Brouci budou rádi za jakékoliv dřevo. Bude to dřevo z pokácených přestárlých stromů z vedlejší zahuštěné výsadby. Nabídka takového dřeva by měla být co nejpestřejší, abychom se zavděčili co nejširší škále druhů. Pro co největší úspěšnost přežití brouků by se v tomto případě měla zachovat stejná orientace kmenu vůči světovým stranám jako měl živý strom. Broukoviště neposkytuje úkryt pouze hmyzu. Zabydlet se v něm mohou i ještěrky, slepýši nebo drobní ptáci.

Bylo rovněž počítáno se zachováním podmínek pro hnízdění některých ptáků, kteří se zde mohou vyskytnout.

Ve veřejné zeleni na ul. Řezáčova  v m.č. Brno - Komín, nebyly dle současně platné legislativy zjištěny zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Na základě osobních pochůzek v dotčené oblasti, z terénního šetření a z dostupných podkladů nebyly zjištěny ohrožené druhy, silně ohrožené druhy, ani kriticky ohrožené druhy. Nejsou známy údaje, že by v minulosti se tyto druhy v zeleni na ul.Řezáčova vyskytovaly. Je zde možno jednoznačně vyloučit negativní vliv na jedince.

Na dotčené ploše se nenachází VKP, chráněný strom, ÚSES. Vzhledem k tomu, že plocha leží v zastavěném území, nejedná se o území NATURA 2000 ani o chráněné ptačí oblasti.

.

Pro obnovu byla navržena výsadba nových dřevin, tj. stromů a keřů Celkem je zde počítán o s cca 106 ks nových stromů a 1994 ks nových keřů. Byly navrženy s ohledem na stávající ponechanou zeleň, na prostorové možnosti, na půdní a klimatické podmínky. 

Ing. Radmila Kiszová, projektantka, autorizovaný architekt pro obor krajinářská architektura, soudní znalec v oboru životní prostředí

 

Podmenu: